Finské domky Pardubice

architektonicko urbanistická studie pro návrh limitů

Kolonie finských domů v Ohrazenicích je jedinečnou lokalitou na území České republiky, kde se střetává kvalitní urbanismus se zajímavou, netypickou architekturou v naše českém prostředí. Zároveň se jedná o důležité svědectví poválečného vývoje společnosti.

Ohrazenice před vznikem finské kolonie byla malá obec mimo dosah města Pardubic. Výstavbou sídliště nebyla porušena stará sídelní struktura a díky charakteru zástavby se zachoval přírodní ráz osídlení. Zástavba finských domků byla navržena mezi železnici a stávající zástavbu obce na západní straně.

Severojižní obecní cesta původních Ohrazenic vytvořila urbanistickou osu budoucí navrhované zástavby. Západní část mezi železnicí a původní zástavbou byla navržena pro výstavbu dřevostaveb bytových finských domů a část východní pro proudovou výstavbu zděných rodinných domů. Součástí nové zástavby v lokalitě finských domů byla rovněž výstavba domů veřejné vybavenosti – obchod, školka, kulturní dům atd.

Zastavovací plán pro novou zástavbu vznikl v 50. letech a vývoj lokality je velmi pečlivě zmapován Františkem R. Václavíkem „Historie a urbanistický vývoj Pardubic – sídliště Ohrazenice – finské domy z roku 2012“. Domy a parcely byly od výstavby v majetku podniku Synthesie, která nastavila pravidla užívání a spravování domů v kolonii a dbala na jednotný vzhled lokality. Důkazem je, že technický odbor Synthésie zpracoval dokumentaci variant zasklení vstupů a lodžií.

Na konci 90. let došlo k prodeji bytů do soukromého vlastnictví, což mělo a stále má za následek, že dochází mnohdy k nežádoucím zásahům, ať již do konstrukcí domů včetně přístaveb, tak k množení různých staveb a přístřešků – garáže, dílny

Urbanismus

Kolonie finských domů je urbanisticky ustálená lokalita, která má racionální prostorové uspořádání zohledňující rovněž osazení domů ke světovým stranám. Charakteristické jsou její rovnoběžné východozápadní osy ulic vytvářející rovnoběžný rastr, který je protnut severojižní osou komunikací spojující prostory zakopaných požárních nádrží. Tyto kopce vytváří veřejné prostory kolonie a jsou její nedílnou součástí a devizou. Celá lokalita je obkroužena obslužnou komunikací, která tvoří hlavní silniční smyčku na kterou je napojen rastr rovnoběžných ulic. Velikost bytových domů dává lokalitě lidské měřítko a odstupy umožňují vytvořit soukromé intimní prostory zelených zahrad.

Sídliště je tvořeno malými bytovými domy o velikosti cca 20m a výšky 9 m. Vlastní domy jsou koncipovány jako dvojdomy o 4 bytových jednotkách, které mají své vlastní vchody a v každém patře jsou umístěny dva dvojpokojové byty se samostatnou kuchyní. Některé domy se stávají domy rodinnými většinou po sjednocení bytových jednotek nad sebou.

Odstupy mezi domy vytváří příjemné prostory zahrad, které byly dříve společné (sídlištní), a které se přirozeně rozdělily na malé soukromé zahrady majitelů bytů, což umožnily samostatné vchody do bytů. Tyto „zelené prostory“ a lidské měřítko sídliště jsou základní devizou bydlení v této lokalitě.

V současné době lokalita prochází živelnými změnami. Domy se zateplují, mění se okna a vznikají různé přístavby, které nejsou mnohdy ani schváleny stavebním úřadem. Tyto nové stavby často narušují ráz původní výstavby a urbanisticky zahlcují volné prostory a vytváří nesourodé shluky staveb. Dříve prostory mezi domy byly otevřené čímž prostory ulic působily mnohem otevřeněji a transparentněji. Nyní dochází k uzavírání „života“ obyvatel spíše za ploty pozemků rovněž díky vytvoření vizuálních bariér pomocí plotů, což může působit nehostinně a nebezpečně pro život ulic. Součástí těchto bariér jsou i měřítkově předimenzované stavby kůlen, garáží a různých přístřešků. Tímto na důležitosti získávají veřejné prostory, které jsou tvořeny zejména místy zasypaných požárních nádrží, prostor podél hlukové stěny a nadchodu přes R37 a rovněž prostor „nábřeží“ Hladíkovského potoka. Tato místa jsou nyní spíše zbytkovými, zelenými a zarostlými místy, které jsou využity více pro venčení psů (ne jen místních), než pro pobyt a setkávání obyvatel či pro hru dětí.

Klient

  • Statutární město Pardubice

Stupeň

  • 5/2015 studie

Kompletní dokumentace